|
|
|
 |
|
|
|
|
|
Hrad Houska
Kamenný hrad nebyl v této lokalitě prvním sídlem. Původně na tomto místě stálo dřevěné hradiště postavené již kolem r. 878 vévodou Pšovanů Slaviborem (Pšované - rod sídlící nedaleko Mělníka na hrádku Pšově). Ten ho vystavěl pro svého syna, jménem Housek. Právě od něj získalo název jak dřevěné, tak i pozdější kamenné sídlo. Během své existence prošel hrad řadou úprav a dnes více než gotický hrad připomíná renesanční zámek (došlo např. k přepatrování, úpravě vnějších omítek, snížení střech a v r. 1823 téměř k úplnému přetvoření na pseudorenesanční zámek).
Současný stav objektu je bohužel výsledkem čtyřicetileté "péče" státu. Hrad je nyní postupně rekonstruován. Velkým úspěchem je, že byl v roce 1999, snad poprvé v historii, zpřístupněn veřejnosti. V posledních letech po dlouhé přestávce hrad opět ožívá divadelními představeními, jarmarky a vystoupeními šermířů a hudebníků. Hrad se nalézá jižně od České Lípy, v nádherné krajině mezi hrady Kokořínem a Bezdězem. Nejzajímavějšími interiéry na Housce jsou kaple a tzv. zelená komnata. Oba prostory si zachovaly gotický ráz a jsou vyzdobeny nástěnnými malbami. Strop zelené komnaty má gotickou žebrovou klenbu, na stěnách jsou malby z doby kolem roku 1520. Kaple byla kolem roku 1330 ozdobena freskami, které byly objeveny o šest století později v průběhu rekonstrukce hradu. Traduje se, že hrad Houska by měl být starší než hrad Bezděz, který patří mezi naše nejstarší dochované hrady vůbec. První otázkou, která se nabízí je, proč byl vůbec hrad Houska postaven. Podle autorů článku Houska stojí v místě, které nemá ze strategického hlediska žádný význam. Nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil ani funkci hraničního hradu, byl postaven v naprosto pusté krajině bez dostupného zdroje vody. Neexistuje žádný důvod, proč by měl být tento hrad zbudován. Velmi zajímavý je i po architektonické stránce. Podle redaktorů je celý obranný systém zaměřený proti "vnitřnímu nepříteli". Snad se zde střežilo "něco", co se nesmělo dostat ven. Podle legendy byl hrad zbudován na skále, ve které vedla průrva až do pekla. Peklem můžeme rozumět v podstatě cokoli. Právě nad touto průrvou má stát hradní kaple. Traduje se také, že v podzemí hradu je množství podzemních chodeb a prostor, v nichž mají být pohřbeny "jisté věci" a kostry "nelidí". Místo, kudy bylo možno do těchto chodeb vstoupit mělo být označeno nad dnes již neexistující hradní bránou. Podle jiné legendy se na Housce a v jejím okolí zjevuje postava v černé mnišské kápi, která nemá obličej a sleduje opovážlivce, kteří by chtěli Housku navštívit v noci nebo zde dokonce přenocovat. Je možné, že ještě předtím, než byl hrad Houska postaven, bylo toto místo natolik zvláštní, že připoutalo pozornost tehdejší vládnoucí třídy. Snad zde i existoval nebo existuje přestup do jiného světa, jehož obyvatelé mohou být od nás natolik odlišní, že splňovali představu o obyvatelích pekel. |
 |
martinar@email.cz |
Obec Houska leží asi 10 km jihovýchodně od obce Dubá na Českolipsku. Je součástí obce Blatce.
V r. 1924 koupil hrad p. Josef Šimonek, senátor a prezident Škodových závodů v Plzni. Po opravách byl až do
r. 1939 užíván jako letní a reprezentační sídlo rodiny. Poté, díky své poloze v Sudetech, do r. 1945 využívala hrad německá armáda, od r. 1950 zde byl umístěn archiv Státní knihovny v Klementinu. Po dožití střech byly položeny nové (měděné), plánované
noční sanatorium Spolany Neratovice nebylo dokončeno. Hrad byl počátkem 90. let předán Instavu Praha, poté vydán v restitucích původním majitelům. Těmi jsou dnes Ing. Jaromír Šimonek a jeho sestra Mudr. Blanka Horová. 
