Rodpisné informace
 
 Aktuality
 Grafický rodokmen
 Předci podle příjmení
 Předci podle místa
 Původ příjmení
 Riemerovi v ČR
 Informace o obcích
 
Staré fotografie
 
Jak vytvořit rodokmen
 
 Jak hledat v archivech
 Slovníček příčin umrtí
 Písma v matrikách
 Přehled českých panovníků
 Historie katastru nemovitostí
 
Příjmení Riemer

Mapování příbuznosti Riemerů žijících v ČR
Riemerovi v ČR
Moje rodová linie

Autorka
 
 Informace o mně

Krušovice

OBLAST ČESKÝ DUB OBLAST ČESKÁ LÍPA OBLAST RAKOVNÍK OBLAST RYCHNOV N/K OSTATNÍ
Jeřmanice Blatce Krupá   Čakov
Letařovice Bořejov Krušovice   Janské Lázně
Soběslavice Houska Milostín    
Vesec Mutějovice Mšené-Lázně    
Vlastibořice   Pavlíkov    
    Řevničov    
mapa oblasti mapa oblasti mapa oblasti mapa oblasti  


Obec Krušovice leží 10 km severně od Rakovníka v půvabné krajině podhůří Džbánu. Obec má 595 obyvatel.

Historie
Vznik Krušovic se podle některých známek datuje až do doby před rokem 1000. Počátek osady byl spjat s tvrzí, stojící na místě dnešního pivovaru, staročesky zvanou Krušejovice. První dochovaná zmínka o obci však pochází až z dob krále Přemysla Otakara II. (tedy z druhé poloviny 13. století) v souvislosti se zřízením manství. Král tehdy dokončil stavbu křivoklátského hradu, jeho provoz a tedy i obranyschopnost pak zajišťovala tzv. hradská manství. Ta byla dvojího druhu - služebná a robotná. Krušovice byly manstvím služebným, pro hrad tu byly např. vyráběny šípy apod. V první polovině 14. století (za krále Jana Lucemburského) se v dochovaných materiálech objevuje první nám známý majitel obce - pan Vilém Zajíc z Valdeka a Krušejovic. Po jeho smrti majetek zdědila jeho manželka Kunhuta. Roku 1356 se stal majitelem Krušovic pan Záviš z Mikovic, od kterého ves koupil Mikuláš Matrovec a jeho bratr Jan, kounovský farář a kanovník v Mladé Boleslavi. Kolem roku 1400 Mikuláš Matrovec zemřel. V letech 1437 - 1439 jsou jako majitelé obce uváděni Mikuláš a Jan z Krušejovic. Jan z Krušejovic pak svůj majetek roku 1456 věnoval manželce Kateřině. Po její smrti si Krušovice "vyprosil" u krále Jiříka z Poděbrad Jiřík Bivoj z Roudné, ten je následně roku 1462 prodal Vaňkovi z Čelechovic a Kralovic. V držení rodu Čelechovců pak Krušovice zůstaly po více jak půl století, v této době však ves značně zpustla. V roce 1530 je jako majitel Krušovic uváděn pan Václav Pětipeský z Chýš a Egerberka. V následujících letech ves vystřídala několik majitelů, z toho můžeme usuzovat, že o ni asi nebyl velký zájem, což vypovídá o jejím tehdejším stavu.

Roku 1548 prodal Albrecht Šlik, mistr královské komory, zpustlé Krušovice Václavu Bírkovi z Násilé. Ten se zasloužil o rozvoj obce. V jeho snažení pokračoval i Václavův bratr Jiřík, který zde někdy před rokem 1580 vystavěl pivovar a začal v něm vařit pivo. První písemný dokument týkající se pivovaru v Krušovicích pochází z roku 1581. Roku 1583 koupil Krušovice císař Rudolf II. za účelem scelení Křivoklátského panství. Podle smlouvy byla králi postoupena tvrz, poplužní dvůr a ves se svobodnou krčmou. Převzetí Krušovic královskou komorou pro zdejší pivovar znamenalo zajištění existence - do této doby tu směl pan Jiřík vařit pivo pouze pro sebe a své poddané, aby se nenarušil majestát Rakovnických z roku 1454, podle kterého se nesmělo vařit pivo na míli v okolí, toto pravidlo však nyní padlo. Pivo museli v této době odebírat v místech poddansky příslušných ke Krušovicím, a to od Rudy až po Kněževes.

V první polovině 17. století v Evropě zuřila třicetiletá válka. Její dopady se nevyhnuly ani zdejšímu kraji, když Sasové obsadili Rakovník. Zde se projevila nevraživost Rakovnických ke Krušovicím a jejich pivovaru, když rakovničtí měšťané obec v roce 1631 za průvodu Sasů napadli. Krušovice byly vypleněny, přesto se zde však pivo vařit nepřestalo. V následujícím roce sice pivovar z neopatrnosti vyhořel, roku 1640 byl ale opět opraven. V únoru roku 1637 rozbila v Krušovicích ležení kompanie Götzova pluku, v březnu roku 1638 se tu pak utábořili vojáci pluku Jana Winsena. Obyvatelé obce museli vojáky po dobu jejich pobytu živit a museli také snášet krádeže, násilnosti a drancování. Z prožitých útrap se pak obec musela vzpamatovávat ještě dlouho po skončení války.

K roku 1651 je ve vsi uváděn 1 sedlák, 8 chalupníků, 1 zahradník a 5 pustin. Po roce 1686 bylo panství prodáno místodržiteli Království českého Arnoštu Josefu, hraběti z Valdštejna. Josef byl velice podnikavý člověk a vynaložil velkou částku na rozvoj pustých Krušovic. Hned v roce 1687 tu staví cihelnu, v příštím roce novou sladovnu, v roce 1690 sýpku, v roce 1694 následuje drůbežárna, 1699 stáje, 1700 stodoly, konírnu a kravín. Dále postavil 8 chalup, v roce 1707 nový Pečárovský mlýn, ohradil pustou bažantnici, v roce 1711 vystavěl ovčín, roku 1713 kovárnu, r. 1719 mlýn Podhůrku a v roce 1721 spilku s pivovarem. Roku 1724 byly dále za Džbánem zřízeny tři studny na vodu, ze kterých se vedla voda potrubím do pivovaru. V roce 1728 byl na místě staré tvrze postaven zámek a o rok později i kaple. V roce 1729 zde byl postaven také dvůr s kobylnicemi, palírna na 90 žejdlíků kořalky a sklepy v blízkosti pivovaru. Kromě toho se Josef Valdštejn v Krušovicích zasloužil i o rozvoj školství, když zde nechal v roce 1729 založit jednotřídní školu. Po Josefově smrti v roce 1733 křivoklátské panství získává dcera Marie Anna, provdaná Fürstenberková. V držení tohoto knížecího rodu pak Krušovice spolu s Křivoklátem zůstávají po tři staletí. Za správy Marie Anny se panství rozrostlo o Podmokly, Skřivaň a manský statek ve Všetatech.

Roku 1802 byla místní jednotřídní škola umístěna do č.p. 3. Roku 1816 bylo 6 pokojů v zámku rozděleno na 17 světnic pro obydlí úředníků. O rok později byla v obci zřízena knížecí zámecká kaple, zasvěcená Nejsvětější Trojici. V roce 1829 proběhla přestavba zdejší kaple. Za Karla Egona byla k panství přikoupena Olešná, kam byl roku 1840 přestěhován politický úřad. Soudní řízení pro obě panství (Krušovice a Olešnou) však nadále zůstalo v Krušovicích a to až do roku 1848, tedy do zrušení roboty. Do této doby byly Krušovičtí značně sužováni vysokou robotní povinností, na kterou podávali i stížnosti, ovšem bez výsledku. Rok 1848 pro ně proto představoval velkou úlevu.

Druhá polovina 19. století byla na venkově ve znamení velkého rozvoje kulturního a společenského života. Ani Krušovice nebyly výjimkou - byl zde založen Spolek vzájemně se podporujících dělníků, Divadelní spolek, v letech 1884 - 1885 tu vznikl hasičský sbor a Hospodářsko čtenářská besídka, v roce 1900 zde byla zřízena knihovna a v roce 1914 byla v obci založena Dělnická tělocvičná jednota a Tělocvičná jednota "Sokol". V této době v Krušovicích nastal také vzestup školství. V roce 1872 byla zdejší škola rozšířena na dvojtřídní. Roku 1883 pak byla z fary zřízena nová škola, roku 1906 byla pro narůstající počet žactva zřízena i třetí třída. V roce 1914 byla zahájena výstavba nové školy. Tato škola, nesoucí jméno "Husova škola", byla dokončena v následujícím roce. Ještě v roce 1913 byl v obci zřízen poštovní úřad. Na počátku 20. století měly Krušovice 93 popisných čísel a čítaly na 870 obyvatel. V této době tu sídlil i obvodní lékař.

Infrastruktura
Škola: Ano
Pošta: Ano
Zdravotnické zařízení: Ano
Policie: Ne
Plynofikace: Ano







www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=2583

Copyright ©2006 Martina Riemerová


Poslední aktualizace: 05.06.2006
martinar@email.cz
Od 20.9.2001