|
|
|
 |
|
|
|
|
|
Obec byla původně vystavěna na mírném svahu při křižovatce cesty z Křivoklátu a známé Erfurtské stezky v podobě obdélníku, jehož délka měla 20 provazců a šířka 3 provazce. Všechny budovy byly obráceny čelem k návsi, která se dochovala dodnes. Záhy po založení byl uprostřed návsi vystavěn kostel, který se uvádí již v roce 1352. V dobách husitských byl používán vyznavači podobojí. Do 16. století se obec nazývala Řevničov, pak až do roku 1924 Řenčov /německy Rentsch nebo Hochronst/. V roce 1924 byl obci vrácen původní název Řevničov. Po bitvě U Lipan byla 9. června 1434 svedena u Řevničova poslední husitská bitva, v níž se utkala vojska husitská pod vedením Jakoubka z Vřesovic s pány lanfridu plzeňského. Na 150 Jakoubkových lidí bylo pohřbeno u kroučovského kostela. Za třicetileté války byla obec vypálena a pole zpustla. Třicet let ležela ladem a stráně zůstaly pastvinami téměř po dvě století. V roce 1651 čítal Řevničov podle soupisu pouhých 33 obyvatel. V roce 1658 byla obec zastavena Janu Adolfu ze Švancenberka a jeho úředníkům se podařilo opět obec dosídlit a osadit hospodáři. Roku 1658 bylo prodáno panství křivoklátské a krušovické královskou komorou za 400 000 zlatých nejvyššímu purkrabí království Českého Arnoštu Valdštejnovi. Dcera posledního Valdštejna Josefa se provdala za Funstenberka a tak se Řevničov dostal do majetku tohoto rodu až do doby, kdy bylo zrušeno poddanství. Ke konci 18. století a začátkem 19. století byl Řevničov jednou z hlavních poštovních stanic s velkým obvodem. Do obvodu Řevničovské pošty spadala například i pošta v Rakovníku.
Infrastruktura
Více informací na: www.revnicov.cz |
 |
martinar@email.cz |
